纪极
拼音jì jí
注音ㄐ一ˋ ㄐ一ˊ
繁体紀極
词语解释
纪极[ jì jí ]
⒈ 终极；限度。
⒉ 引申为穷尽。
引证解释
⒈ 终极；限度。
引《左传·文公十八年》：“聚敛积实，不知纪极。”
《后汉书·循吏传·孟尝》：“先时宰守并多贪秽，诡人採求，不知纪极，珠遂渐徙於 交阯郡 界。”
《资治通鉴·汉献帝建安元年》：“且 董卓 贪淫骄陵，志无纪极。”
⒉ 引申为穷尽。
引《北史·李先传》：“国家政化长远，不可纪极。”
宋 姜夔 《白石诗说》：“如兵家之阵，方以为正，又復是奇；方以为奇，忽復是正。出入变化，不可纪极，而法度不可乱。”
近音词、同音词
- jī jí积极
- jí jí急急
- jī jī叽叽
- jì jì寂寂
- jì jì济济
- jì jī技击
- jǐ jǐ挤挤
- jí jí汲汲
- jí jí岌岌
- jī jī肌肌
- jī jī积积
- jī jī矶激
- jī jí积集
- jí jì戢迹
- jí jí戢戢
- jī jí积疾
- jì jì继继
- jí jí棘棘
- jī jì积纪
- jì jì继迹
- jì jì稷稷
- jì jí记籍
- jì jì暨暨
- jì jí妓籍
- jì jì记迹
- jì jí忌疾
- jì jí忌嫉
- jí jí疾疾
- jī jī鞿羁
- jí jí疾亟
- jī jí饥棘
- jī jí基极
- jī jí机急
- jí jī及笄
- jī jí击楫
- jí jī疾击
- jí jí疾急
- jī jī虀虀
- jí jì疾忌
- jí jī吉笄
- jī jī羁鞿
- jì jí寄汲
- jī jí基级
- jì jì寄迹
- jí jí汲集
- jī jī激激
- jī jí激疾
- jí jí趌趌
- jí jí疾棘
- jí jí辑集
- jí jì籍记
- jí jí蹐蹐
- jí jí踖踖
- jǐ jí戟级
- jí jí籍籍
- jí jì吉祭
- jì jí寄籍
